Stromy
Okrasné stromy zpravidla nevyžadují významnější pěstební zásahy. Je nutné dohlížet na správný vývoj koruny, zejména její větvení. Nežádoucí je tzv. vidličnaté větvení a přílišný růst výhonů směrem dovnitř koruny. Většina stromů se pěstuje ve tvaru s průběžným terminálem. Případné defekty je třeba zavčas opravit odborným řezem. Dále je třeba odstraňovat případné nežádoucí výhony z podnože nebo kmenu stromu.
Řez ovocných stromů se řídí specifickými pravidly podle druhu a odrůdy rostliny. Jádroviny zpravidla potřebují častější a hlubší řez než peckoviny.
Listnaté keře kvetoucí na letorostech
Tyto okrasné dřeviny vytvoří květní poupě, které ještě v témže roce vykvete. Patří sem okrasné keře kvetoucí později ve vegetaci, nejčastěji v létě nebo až na podzim. Řez těchto dřevin nemá výraznější vliv na jejich kvetení, naopak tyto rostliny bez řezu rychle stárnou. Tyto rostliny bychom měli každoročně hluboce seřezat, aby si rostliny udržovaly hezký a kompaktní vzhled.
Patří sem perovskie (Perovskia), ořechokřídlec (Caryopteris), hortenzie (Hydrangea) nebo třezalka (Hypericum). Levanduli (Lavandula) neseřezáváme tak hluboko.
Keře kvetoucí na starším dřevě
Tyto okrasné keře se vyznačují často brzkým květem, ale není tomu tak vždy. Řezem těchto dřevin výrazně omezíme jejich kvetení a navíc tyto rostliny nemusí řez snášet tak dobře jako ty z předchozí skupiny. Řez je nutné provádět často, podle potřeby každý rok nebo jednou za dva až tři roky. Odstraňujeme vždy nejstarší celé větve několik centimetrů nad zemí. Takto na rostlinách zůstávají vždy jen mladé větve, které jsou dostatečně vitální, dobře olistěné a bohatě kvetou. Tímto se podpoří bazální obnovovací zóna a ze spodní části keře začnou růst nové výhony.
Patří sem kalina (Vibrunum), kdoulovec (Chaenomeles), šeřík (Syringa) či ruj (Cotinus).
Stálezelené listnaté keře
Tyto rostliny není třeba vzhledem k jejich kompaktnímu vzrůstu zpravidla nijak radikálně řezat. V případě nutnosti je možné odstranit překážející výhony. Pokud tyto rostliny utrpí během zimního období poškození, odstraňují se namrzlé větvičky až do hloubky zdravého dřeva (listy mohou namrznuté na celé rostlině, ale pokud je dřevo nepoškozeno, rostliny zpravidla dobře regenerují).
Patří se zimostráz (Buxus) nebo bobkovišeň (Prunus).
Jehličnaté dřeviny
Jehličnaté dřeviny zpravidla nevyžadují zvláštní údržbu. V případě potřeby lze některé druhy, jako tis (Taxus) a zerav (Thuja) s úspěchem upravovat řezem.
Termín řezu okrasných dřevin
Okrasné keře se obvykle řežou v období vegetačního klidu (po opadu listů a před rašením), pokud není příliš velký mráz. Choulostivější keře je lépe řezat až v předjaří. Aby se omezilo negativní působení na kvetení rostlin, doporučuje se některé brzy kvetoucí keře řezat až po odkvětu. Okrasné keře lze řezat i během vegetace, pokud je to účelné (např. kvůli rozpoznání suchých a živých větví). V tom případě je potřeba vyhnout se období rašení a intenzivního růstu kvůli množství proudící mízy.
Stálezelené trvalky
Je potřeba odstraňovat odumřelé části rostlin, zejména listy a popřípadě zbytky květenství. Rostliny pak budou nejen lépe vypadat, ale získají také prostor pro vývoj nových částí. Odstraňováním již odumřelých částí bychom ale neměli poškozovat zdravé partie.
Patří sem barvínek (Vinca), tařice (Aurinia), trávníčka (Armeria), plaménka (Phlox), bergénie (Bergenia) a další.
Trvalky, jejichž nadzemní části na zimu odumírá
Do této skupiny patří většina trvalek pěstovaných u nás. Celá nadzemní část rostlin na zimu odumírá a je potřeba ji odstranit. Některé taxony trvalek (zejména ty, které mají pěknou texturu a jejichž struktura odolá mrazu) dokáží být za určitých podmínek vysoce atraktivní i v zimním období (třapatka, rozchodník, hvězdnice). Pokud na zahradě máme tyto rostliny, přistoupíme k odstranění odumřelých částí až před počátkem nového rašení. Řez provedeme těsně nad povrchem půdy. Některé trvalky je dobré seříznout také po odkvětu, neboť již nevypadají tak dobře a u některých taxonů se tím podpoří remontování.
Do trvalkových záhonů je třeba po určité době vstoupit a upravit zde konkurenční vztahy mezi rostlinami, případně nahradit již odumřelé krátkověké trvalky.
Stálezelené druhy okrasných travin
Stálezelené druhy, jako jsou rostliny rodu kostřava (Festuca), ostřice (Carex) nebo metlice (Deschampsia), vyžadují zejména citlivé odstranění odumřelých částí stébel a listů. Odumřelé konečky jinak živých listů je možné jemně zastřihnout.
Traviny, jejichž nadzemní část na zimu odumírá
Mezi traviny, jejichž nadzemní část na zimu odumírá, patří například rostliny rodu ozdobnice (Miscanthus) nebo dochan (Pennisetum). U těchto rostlin odstraňujeme nadzemní část zásadně až v předjaří (trs by jinak mohl vyhnívat). Střih provedeme nízko nad zemí.
Trávník
Aby byl trávník kvalitní, je nutné, aby byl pravidelně kosen (až jednou týdně) a měl dostatek vláhy a živin. Vydatná zálivka je nutná především v letním období. Intenzita hnojení záleží na typu použitého hnojiva. Při použití hnojiva s dlouhodobým uvolňováním živin se hnojí 2 – 3x ročně.
V jarním období je dobré trávník ošetřit vertikutátorem, doset a zaválet.
Ostatní péče o zahradu
Základ v péči o zahradu spočívá v přiměřené zálivce a výživě rostlin. Po ujmutí stačí většině rostlin zálivka pouze v nejkritičtějším období letních veder. Nejnáročnějším vegetačním prvkem na zahradě z pohledu zálivky a hnojení je většinou trávník.
I přes použití mulčovacích materiálů je nutné čas od času zahradu vyplevelit, neboť plevel částečně prorůstá i mulčovací textilií a některé rostliny se uchytí i v mulčovací kůře.
V případě masivního napadení rostlin chorobami či škůdci je dobré zvážit možnost chemické ochrany těchto rostlin. Pokud jsou však rostliny vysázeny s ohledem na stanovištní podmínky, bývají většinou zdravé.
Jednou za čas je dobré doplnit vrstvu mulče, neboť ten jako každý organický materiál podléhá rozkladu.
Autor: Ing. Vít Ondráček