Prospect Park, méně známý příbuzný Central Parku
Předtím, než zahradní architekti Frederick Law Olmsted a Calvert Vaux v New Yorku vytvořili mnohem známější Central Park na Manhattanu, spolupracovali na projektu hlavního veřejného parku ve čtvrti Brooklyn. Výrazově se jedná o klasický volně krajinánářský park; v podstatě je to archetyp anglické rurální pastorální krajiny přenesené do pléna dnes převážně afroamerického Brooklynu. Toto prostředí je radikálně odlišné od anglického venkova a jeho šlechtitelských sídel, u kterých tato forma krajinářské architektury původně vznikala.
Tento paradox však překvapivě výborně funguje; park je vyhledávaným centrem odpočinku (ať už aktivního, nebo pasivního) a konají se zde rozmanité kulturní akce. Park nabízí krásné výhledy (prospect lze přeložit jako výhled) a nabízí řadu vybavení pro sport i poučení. Nutno však říci, že ve srovnání s jeho protějškem na Manhattanu není tak nákladně řešen a nedosahuje jeho úrovně vyžití.
Columbus Circle, oáza uprostřed křižovatky
Jako vstupní předprostor do Central Parku z jihozápadní strany slouží na první pohled nenápadný Columbus Circle. Jedná se vlastně o kruhový objezd, který řeší dopravu na jedné velmi rušné křižovatce na Manhattanu. Uprostřed se nachází socha námořníka, který objevil kontinent pro novodobé Evropany, Kryštofa Kolumba.
Nejedná se o zahradní architekturu velkého rozsahu, nicméně ukazuje, že i takové místo lze důstojně zapojit do organismu velkoměsta, pro které je každá otevřená zelená plocha velmi důležitá. V geniálním řešením mají základní funkci vodní vstřiky, jejichž proud dopadá do bazénů umístěných po obvodu plochy. Zvuk vody přehlušuje okolní hektický provoz a spolu s terénními modelacemi dává zapomenout, kde se vlastně nacházíme. O kvalitě veřejného prostoru vždy nejlépe svědčí jeho návštěvnost obyvateli města.
Central Park, anglický venkov v centru novodobého Babylonu
Central Park leží v samém srdci mnohamilionové metropole a je díky americké filmové tvorbě velmi dobře znám po celém světě; dobře propaguje naš obor zahradní a krajinářské architektury. Nutno ale říci, že si to zcela zaslouží. Zkusme si představit úsilí, které muselo být vynaloženo, aby veřejný park těchto rozměrů byl zbudován na místě, kde je chronický nedostatek místa a obrovský přetlak lidí. Můžeme jen odhadovat, na jaký odpor tato myšlenka narážela ze strany pozemkových spekulantů.
Park rozkládající se na ostrově Manhattan měří na délku úctyhodné 4 kilometry a našířku má 800 metrů. Naprosto ho tedy nelze prozkoumat během jednoho dne. Autoři projektu, již zmínění Olmsted a Vaux nezapřeli inspiraci v krajinářské produkci na opačné straně Atlantiku a několik desítek let po smrti duchovního otce anglického parku Lancelota "Capability" Browna vzniká park, který své návštěvníky narativně provádí po serpentinových cestách jako příběhem.
Central Park stejně jako zbytek Manhattanu vznikl na bažinatém kusu země; zahradní architekti však využili této skutečnosti ve prospěch díla a pomocí terénních modelací vytořili několik vodních ploch, včetně velkého jezera, které zabírá značnou porci parku. Souš byla naopak citlivě modelována do oblých tvarů. Park samozřejmě obsahuje veškeré funkční prvky, jaké zde lze očekávat (sportoviště, občerstvení, dráhy pro cyklisty, bruslaře, volné travnaté plochy, sociální zařízení, a další).
Park jsme navštívili 4. července, kdy Američané slaví Den nezávislosti. Při této příležitosti byl park nacpán k prasknutí. Naplno se zde ukázala obrovská rozmanitost lidí, kteří obývají toto město.
Botanická zahrada v Brooklynu
Brooklynská botanická zahrada rozhodně stojí za celodenní návštěvu. Zahrada se neomezuje jen na sbírkaření rozličných druhů rostlin z různých koutů světa na jednom místě. Naopak, uplatňuje tyto rosliny v nápaditých zahradních kompozicích. Zahrada tak ukazuje různé styly zahradní architekury. Kromě obligátní, nicméně velmi povedené adaptace japonské zahrady můžeme obdivovat rosárium, trvalkové záhony, přírodní divoké kompozice, jezírka a vodní plochy, třešňový sad, užitkovou zahradu určenou především pro výchovu dětí, ukázky různých biotopů od suchých skalnatých až po mokřadní a spoustu dalšího.
Autor textu a fotografií: Ing. Vít Ondráček